Každé ráno se dívám do zrcadla.. A co vidím? Vidím tam rozcuchanou dívku, která mi je podobná! Nevidím tam sebevědomou a ani silnou osobnost, ale přesto v zrcadle vidím dívku, která má své sny.. Která má nějaký cíl za kterým půjde, ať to stojí, co to stojí! Ta dívka se ráda usmívá a to i přes to, že má nějaké trápení! V cestě jí stojí strach.. Dívka nerada riskuje a laďky k jejímu snu jsou příliš vysoké a riskantní.. Její oči se rozzáří, když na něco příjde.. Když vidí úspěch a zkrátka vidím v zrcadle velmi šťastnou dívku.. Je na ní vidět, že se těší na každý nový den.. Těší se na to, až vykročí z domu a uvidí celý ten svět! Tedy, jen část z toho obrovského světa! Ta dívka ví, že svět není procházka růžovým sadem, ale to se jí na tom právě ze všeho nejvíce líbí..Dívám se do zrcadla a sleduji, že ta dívka co tam je, nemá ráda nudu a bez všech těch špatných věcí by to nebylo ono.. Ona ví, jak se s tím vypořádat, s úsměvem na tváři to zvládne ale vždy líp.. Najednou začne ale zrcadlo lhát.. Říká věci, které k dívce v zrcadle vůbec nesedí.. Jsem zmatená, slyším spoustu výčitek a pomluv, slyším co si o té dívce každý šušká.. Nemohu to už vydržet a tak vezmu kámen a hodím ho do zrcadla.. Ta dívka se v zrcadle roztříští na milion kousků a já nevidím svou inspiraci, která přesně věděla co chtěla a která si šla za svým cílem a jejím snem! Dívka se ale objevila v malinkém střípku a ve mně zůstala alespoň malinká naděje, že můžu být stejně tak cílevědomá, jako je právě ona!
krásně napsaný :') :*