Úspěch
17. srpna 2012 v 14:01 | Andry
Co je to vlastně úspěch...
Někdo má úspěch v práci a bere to jako velmi podstatnou věc...
Někdo má větší výplatu za to, že vymyslel nějakou super stránku do časopisu...
Někdo bere jako úspěch to, že dostal peníze za gól a přitom to nebyla fair play
Ale úspěch je.., když se ráno vzbudíte a jste tak natěšení na celý den...
Úspěch je, když uděláte něco správně a vložili jste do toho svou veškerou sílu a své srdce..
Úspěch je.., když se máte o koho opřít a máte s kým sdílet svou radost, či smutek..
Úspěch je, když máte rodinu, přítele a máte smích na rtech...
Úspěch je, když jste to právě VY i s vašemi chybami, co si na nic nehrajete..
Úspěch je, když vás někdo upřímně obejme a řekne vám, že vás má rád...
To je úspěch...
Ten nespočívá ani tak v penězech, jako v radosti ;)
To co mi říkali druzí
29. května 2012 v 20:08 | ;)
Když jsem byla malá (byla jsem cca v 3.třídě), moje paní učitelka mi řekla něco, na co nikdy nezapomenu... --> Nevěř všemu co vidíš a slyšíš....
Něco na tom bude, že?
Dlouho jsem tomu nerozuměla, ale teď to chápu... Pochopila jsem to, až jsem to viděla u druhých.. A já měla tu možnost to u sebe změnit.. Každý se v tom musí najít.. Každý to musí pochopit jinou cestou.. A když to pochopíš a budeš se snažit to u sebe změnit, rozhodně nic nepokazíš ;) :)
Každý mi stále něco opakoval a říkal a já tomu nerozuměla... Na jednom táboře si ke mně přisedl farář a povídal mi, že jsem dívka, která má mít velké cíly, velké sny a také si mám nechávat ty vzácné chvíle pro sebe.. Podělit se o ně jen s pravými přáteli, nějaké to tajemství si uchovat.. Řekl mi, že mám mluvit o Ježíši a ten den, jsem otevřela své srdce a pustila jsem tam Ježíše, začla jsem s ním žít.. Když mi řekl, ať jsem stále sama sebou, vzala jsem si to k srdci :)
A jednou takhle při etice nám před přímačkama říkal pastor, abychom si říkali--> Bože, nedal si mi ducha strachu, ale ducha lásky, moci a rozvahy...
A mně to moc pomohlo a věděla jsem, že na to nejsem sama, že se mám opravdu o koho opřít..
...Co se týče mé rodiny, tam mi toho říkal mnoho můj dědeček a to mi dalo do života nejvíc...
Děkuju všem lidem, co mi říkali věci, které jsem možná prvně nechtěla poslouchat a nerozuměla jsem jim... Někde hluboko v mém srdci to bylo zachováno a já si toho vážím... Všech těch slov, díky kterým jsem tam, kde jsem :)
Pro Rózu(báseň)
29. dubna 2012 v 23:53
Snad ten den se mi zhroutil svět..
Nebyl to sen a uvadal její květ..
Její oči spadaly do temného stínu..
Mé básně tak ztratily pocity rýmu..
Ona někde v oblacích a já tady sama..
V životě mém nastalo podivné drama..
Odešla si ani jsem tě neobjala..
Co bych teď za ta tvá slova dala..
Přátelé navždy, již zvoní zvonec..
Té dlouhé éry je bohužel konec..
Kdybych však mohla spatřit tvůj úsměv jen..
Byl bych šťastná, ikdyž byl by to sen..
Ten pocit té ztráty tak veliký je..
Náhrada za tebe již už nebude..
--> Tohle je pro tu mou Rózu! Chybíš mi... :(:
Minulost <3
29. dubna 2012 v 23:28
Minulost...
Co napsat k minulosti...
Někdy je třeba na minulost zapomenout, jsou ale chvíle kdy se nezapomíná...
Je čas, kdy je netřeba stát nad minulostí, ale nad přítomností a budoucností...
Co bylo, to bylo..., již už to nebude, protože nic se neopakuje..., alespoň né v přesnosti...
Minulost se nedá změnit, nedá se nic vrátit... Všechen čas plyne a vše se stává minulostí...
Minulost je takové rozsáhlé téma.. Do minulosti zahrnujeme všechny své vzpomínky, ať špatné nebo dobré... Jen chci podotknout, že nad minulostí se zastavovat je ztráta času... Je důležitá přítomnost a budoucnost, avšak na minulost přijde čas.. Ten poslední čas, ta poslední chvíle..
Pak již nezbyde čas na nic jiného než na to, co mohlo být (budoucnost) ... a na to, co jsme mohli udělat jinak (minulost) ...
Nechci tu psát vše o své minulosti, protože nad vším tím se zastavovat nemá cenu, má minulost je všelijaká.., ať se jedná o rozvod mých rodiču, ano..., to zanechalo následky.., zanechalo to stopu a nedá se to vrátit, nedá se to změnit a teď musím jít jen dál a mávnout nad tím rukou... Myslela jsem si, že to bez táty zvládnu, ale zjistila jsem, že čím jsem starší, tím víc ho potřebuji... tím víc mi chybí... ta chvíle, ta doba těch otázek přišla... Ptala jsem se, co vše jsem mohla udělat líp.., co jsem mohla změnit, co jsem mohla zachránit.. Bohužel, já nejsem spiderman, superman a ani žádnej člověk, co zachraňuje svět, nedokázala jsem v tomto ohledu nic... jen snít jsem mohla... Můj táta mi nikdy neřekl--> jsi moje malá holčička.. Nikdy mi neřekl nějaké moudro, které by mi utkvělo v hlavě... Ale psát tu jen o mém otci určitě nechci... Má minulost není slavná, avšak jednou se někdo rozpomene a slavnou se stane.. V mém životě se zatím již odehrálo mnoho, mnoho věcí a já bych připomněla ráda svou kamarádku, která již už není... To je minulost, ona je minulost, avšak je hluboko uvnitř a prožívá se mnou i přítomnost... Byly jsme opravdové kamarádky, ta doba, kdy jsme si říkaly absolutně všechno, to se ztrácelo a my se ztrácely.. a vzdalovaly jsme se jedna druhé a stačila chvilka a byl konec... konec můj, její, náš! Co nám minulost chce říct, to je právě to, abychom se zastavili! Zastavili se, koukli na minulost, na to co bylo, snad i to, co můžeme pro příště udělat jinak, lépe! Zkrátka to přináší ponaučení.. Někdy nám jen zkrátka trvá, než věci pochopíme, proto ten čas.., proto: minulost, přítomnost a budoucnost...
Řekla bych, že každá minulost je slavná... To k nám patří, minulost je část našeho já, to co nás provádí životem, to, co je již zapsáno, utkvěno v našich vzpomínkách, srdcích a to našich srdcích, či druhých... Minulost je jako náš stín.. Stín, který jde kamkoli, kam jdete vy... Minulost se stává slavnou hlavně tehdy, kdy si uvědomíme pár věcí...
Všechno co se stalo, se stát mělo, tak to zkrátka je...
Minulost je netřeba řešit jako vážné téma, hlavní je, co je a bude... a nad tím se zastavme, nad tím se zamysleme a něco dělejme, nestůjme jen na místě, koukajíc na to, co bylo, protože už to stejně nejde vrátit a brzy zjistíte, že svět kolem vás zestárl a vlastně... Vy jste zestárli, svět se jen změnil... A zjistíte, že ztráta času je opravdu obrovská a že jste toho mnoho nestihli, neudělali a zjistíte, že už může být třeba pozdě...
Minulost=já ...! Minulost=ty ...! Minulost=my ...! Minulost=má každý ...!
♥+♥=L♥VE
8. dubna 2012 v 17:41
Nejhezčí pocit je ten, když jste s někým na kom vám opravdu záleží, koho máte opravdu moc rádi..
Povídáte si, smějete se a přijde doba kdy třeba mlčíte a pláčete, ale víte, že všechno bude dobrý.. Že život nemusí dávat smysl, ale hlavně že jste s tou osobou... Vlastně.. Když jste s osobou, která drží v dlaních něco tak cenného, co tluče jen pro něj/ní, život smysl dává... Život dává smysl, když jsou dva! Když člověk není sám..
Odehráváte se v těch nejhezčích chvílích, kdy váš úsměv patří druhému..,kdy vaše slova proudí skrz druhého a vaše všechno je i toho druhého!!!
Říká se tomu láska a ikdyž láska bolí, je to to nejsilnější, nejkrásnější atd. Láska je to, po čem lidé touží, vyhledávají ji a bohužel ji i ztrácí..., avšak některá pouta jsou tak silná, že je nic a nikdo nerozdělí.. A když se přeci jen rozdělí jejich cesty, zase se mohou setkat a spoutat se jeden k druhému...
Máme se řídit srdcem, né hlavou, ostatními..,ale srdcem!
Jsou věci, které nemusíme chápat, ale dávat jim šanci by neuškodilo..
Ať je láska jaká je, je krásná...
Copak záleží na výšce, váze, věku? Nebo snad na tom, kolikrát jste spolu již byli? Ne, nezáleží...
Mají-li se dva rádi na ničem jiném nezáleží!
Jakože dobrej styl!
23. února 2012 v 12:08

1.Ty kalhoty jsou naprosto bombový(ta holka je mrtě hezká)!

2.Wáu...,tohle je mrtě šmrncovní! To má grády! :D Je to zajímavý a nemá to chybu..

3.Tohle taky nemá chybu... Praktické jsou samožřejmě černé, ale tyhle jsou suprový! Koukala jsem, že se teď hodně nosí a jsou pohodlný a k tanci jsou fakt super :)

4.Tady jsou v černém a opravdu nejsou špatný..., ale jak komu ty kalhoty padnou :) Né každýmu sluší a vlastně... Každýmu sedne něco jiného.. :)

5.Prostě nasrávačky no :D ale jsou zajímavý..

6.Tak tyhle boty se mi líběj. Jsou naprosto cool!

7.Ty legíny jsou fajne...

8.No tak tohle je naprosto, ale naprosto DOKONALÝ!!! Nemám slov... Ty boty a šaty! Nádhera!

9.Ten baťoh... Je super, cool a šmrnc :D

10. Asi bych se na nich zabila, ale jsou krásný...

11.Taky super, né? Takový chlupáče nám přidají na roztomilosti..

12.Ty svetříky se nosí a myslim, že je to pěkný.. elegantní, moderní a nic tím nezkazíme..

13.Xichtíky na tričkách a mikinách frčí..

14. Jak jsem řekla... nosi se to a je to cool!

15.Ty vlasy... Mašlička :)) Zajímavé

16. Nejsou vůbec špatné..

17.Jako opravdu bych se tak neučesala... neměla bych nervy..., ale je to hezů

18.Mmmm... Černé nasrávačky.. Jsou elegantní, zajímavé a hodí se k tomu ..
divadlo
11. února 2012 v 23:06
Znáte ten pocit, kdy vás lidi opravdu poslouchají? A víte, kde poslouchají ostatní mě? Když stojím na jevišti. Představte si to.. Je to najednou něco jiného. Stojíte na zcela obyčejných prknech a dívate se před sebe. Sledujete, jak se na vás diváci s úžasem dívají. Jak jsou napjatí, vysmátí, překvapení. Hrajete jinou osobu a přes to, hrajete kus sebe. Můžete tu roli hrát X krát, ale pokaždé jí můžete zahrát jinak. S jiným pocitem, myšlenkou, výrazem... Ale musíte to hrát celým vaším srdcem. Dát do toho pokaždé všechno, co je ve vás. Pak to má teprve šťávu. Je to odreagování od vašeho reálného života. Jste na scéně sami a svítí na vás reflektory. Je to ten pocit, kdy jste vyjmeční a jste někdo jiný. Hrajete ve velmi dramatické divadelní hře. Máte řvát, brečet, zpívat, či tančit, ale když to nemáte v sobě, tak to nezahrajete. A pak když slyšíte ten potlesk a vídíte ty rozzářené oči. Je to nádherný pocit. Pocit, že jste odvedli skvělou práci. Ale..... Potlesk je vedlejší. Když hrajete s radostí, hrajete tu nejfantastičtější roli.

Změna..
11. února 2012 v 15:59
Změna..., ta také patří k životu...
Někdy musí nastat změna. Ale než nastane ta změna, zamyslete se nad tím, je-li správná. Když se vám bortí svět pod nohama, tak spadněte, ale pak vstaňte a staňte se novým člověkem. Musíme začít od začátku a nebo..pokračovat, ale lépe. A za minulým životem udělat tlustou čáru. Nevracet se k tomu, co BYLO, ale otočit se čelem k tomu, co JE a BUDE. Můžeš se měnit den, týden, měsíc, rok.., ale také celý život. Není lehké jít dál, zapomenout a stát se částečně někým jiným. A tím někým jiným nemyslím, že změníte své pravé já. Pouze se změníte ve věcech, které jsou správné pro váš život. A je to vlastně nový život. Odpusťte těm, co vám ublížili a dejte jim novou šanci. Berte ostatní takové, jací jsou. Začněte se mít rádi. Zkrátka, ta změna by měla být převrat. Začněme znovu a lépe. Ty chyby, co jsme udělali, tak z těch se poučme a v novém životě se snažme je nedělat. A jak se říká--> Neměň druhé, ale sebe! 



.... a ...., to srdce nebolí!
22. prosince 2011 v 16:14
Víte.., jak se říká: Co oči nevidí a uši neslyší, to srdce nebolí... ... ...???
A kde berete tu jistotu, že se to ten onen člověk nedozví???
Na tohle moc nedávejte, protože co oči nevidí a uši neslyší, srdce stejně bolí.. Nikdo není až tak hloupý, aby nepoznal, že něco není v pořádku! A je to stejná bolest, jako kdyby jste to viděli, či slyšeli..... Je to šok, rána, překvapení a neuvěřitelná bolest...!!! Buďme k sobě všichni upřímní a říkejme si pravdu do očí_jen ať to klidně každý slyší! A protože co oči nevidí to srdce nebolí.., tak mnozí podvádí své ženy, či své muže... Co uši neslyší, to srdce nebolí.., a proto pomlouváme onu osubu v jeho nepřítomnosti! Ale mám otázku: Je nám to k něčemu platné? Být jako neuvěřitelní, chytří..,ale vlastně přes to všechno neuvěřitelně připitomnělí? Myslim, že co oči nevidí, tak to vidí srdce! A tak to je..! Nikdo se tomu nevyhnem_Každý ucítíme a nemusíme ani slyšet a ani vidět.. =P
Je to jen text k mé písničce=táta
22. prosince 2011 v 15:50 | .. =P ..
Dal si mi všechno a dal si mi nic. Ty už mi nebudeš oporou víc..Kdo vlastně jsi? Jsi cizí člověk a jsi můj táta..Našla se za tebe náhrada..Nevím, jestli lepší, ale asi ano.. Víš, jestli tě to zajímá-on mě má rád a chci mu říkat táto.. Dal si mi s mámou to nejlepší a to je život.. Ale nebyl si mi dobrým tátou a asi jím nikdy nebudeš! Ale děkuju za život.. To je ten nejkrásnější dárek, co si mi kdy dal..Táto, můžu ti tak vůbec říkat? Říkám táto! Tak proč neslyšíš? Povídám: děkuju! Mám tě ráda a věřím, že i ty mě máš rád..Ale peníze miluješ-viď? Odpověď se nedozvím a možná jí ani nechci znát.. Snad aspoň trochu mě máš rád.. Čekala jsem už dlouho..Nikdy si mě neobjal a neřekl: Jsi moje malá holčička.. Miluju tě, tati! Ale našla se náhrada! Chybíš mi, tati, ale on by mi chyběl víc... Táto, táto!Máš druhou šanci..Dej to do pořádku .. Máš druhou šanci, tak ji nepromarni!